23.10.2012
Pro plno lidí je tato země tajuplná a uzavřená a proto podávám základní informace.V plno publikacích a odborných knihách nejsou informace zcela přesné, požádal jsem pana doktora Ju o jejich upřesnění.
Oficiální název: Korejská lidově demokratická republika ( Čoson mindžudžui inmin konghwaguk )
Datum vzniku: 9.9.1948, nesprávně udávané datum 15.8.1945 je den ozvobození od japonské okupace
Hlavní město: Pchjongjang ( cca 2,3 mil. obyvatel )
Rozloha země: 123 138 km2
Počet obyvatel: cca 23 mil.
Měna: won
Správní členění: 9 provincií a 2 samosprávná města
Nejvyšší hora: Pektusan - 2744 m.n.m.
Nejdelší řeka: Amnokkang - 790 km
Pchjongjang - hlavní město KLDR, jehož dominantou je 105 pater vysoký hotel Rjugjong ( foto )Prohlédnou si můžeme také 170 metrů vysoký památník Čučche, zasvěcený ideologii soběstačnosti.Ten se mi bohužel nepodařilo vyfotit, protože se mi nevešel do hledáčku, tak jsem fotil při pohledu zhora.Výtahem jsme se nechali vyvézt do výšky cca 150 metrů, kde byl nádherný výhled na celé město včetně nevysokých pohoří obklopující město Pchjongjang.Dále je zde Vítězný oblouk postavený roku 1982, který je trochu podobný pařížskému.Jinak město je naprosto čisté, moderně postavené s menším provozem.Je tu spousta parků a zeleně, v jedné části města je komplex sportovišť a sportovních hal, kde každý sport má svoji halu!A to vše nově postavené a zařízené!Tímto vyvracím staré informace o tom, že je město zanedbané, neosvětlené, bez provozu atd.Ovzduší na velkoměsto bylo vynikající díky okolnímu pohoří a absenci těžkého průmyslu v okolí.
Jinak v Pchjongjangu je i rodný dům bývalého vůdce Kim Ir-sena ( Mangyongdae ), který jsme měli možnost navštívit také.V domku se nachází mnoho originálních předmětů a nářadí, které používala rodina vůdce Kim Ir-sena.Nedaleko je i původní studna, kde se traduje, že kdo se napije tak získá dlouhověkost.Ochutnali jsme pouze malý doušek, protože ve 150 letech bych stejně neviděl na monitor...
Po příletu jsme navštívili prostransví na kopci Mansudae s obřími skulpturami bývalích vůdců, kde podle protokolu všechny návštěvy a delegace pokládají květy k patě pomníku.
Mjohjangsan je pohoří s nádhernou panenskou přírodou, kde se teprve rozvíjí turistický ruch.Zde jsme se vydali na prohlídku buddhistického chrámu Pohjon z 11.století.Zde se nám stala velice úsměvná situace, kdy velice rychle "padla tma" a my jsme stáli pár metrů vedle chrámu a neviděli ho.Teprve při fotografování s bleskem jsme obdivovali zachovalost tohoto chrámu ( foto )Zpáteční cestu ( cca 4 km ) jsme absolovovali s podsvíceným fotoaparátem a to i na úsecích, kde byly vysekané kamenné schůdky na strmé skále.Museli jsme uznat, že v dřívějších dobách měli buddhističtí mniši vynikající kondici.Docela pěkné dobrodružství.
Dále jsme navštívili Expozici mezinárodního přátelství ( Friendship Exhibition House ) v pohoří Myohang, kde je umístěno cca 300 000 darů ( v době našeho pobytu bylo vystaveno 110 641 exponátů ) ze 184 zemí, které obdrželi korejští vůdci.Bohužel v objektu se nesmí fotografovat, tak vám mohu přiblížit atmosféru alespoň písemně.Stavbu stavělo okolo 2000 lidí a to pouze zhruba 1,5 roku! Celý komplex má přes 200 výstavních hal na ploše cca 70 000 m2.Měl jsem tu možnost sám otevřít 4 tunové bronzové dveře, protože průvodkyním ( křehké korejské dívky ) to činí trochu problém (:-) Je pravda, že plno exponátů nás zaujalo jak rozmanitostí, tak i zvláštností a neustále jsme se ptali na podrobnosti a tím zdržovali nechtěně další návštěvy.Nejvíce nás zaujal pancéřový vlak darovaný Mao Ce-tungem, dále pancéřové limuzíny od Stalina a Bulganina, nádherné lovecké zbraně od Fidela Castra, Putina, Honekera a jiných představitelů.Z "Československa" tu bylo především velmi populární křišťálové sklo.V několika vitrínách jsme viděli i vzorky minerálů, jako např. ametysty, pouštní růže, acháty atd.Po ukončení prohlídky jsme si sedli do okouzlující otevřené restaurace na kávičku a já nevěřil svým očím! V obchůdku se suvenýry jsem objevil několik zdařilých vzorků pyritu, které se našly v okolí při stavbě muzea.Bohužel našemu přání podívat se na místa, kde se vzorky nacházely nemohlo být vyhověno, protože okolí muzea je považováno za přírodní památku.
Severní Korea leží spolu s Jižní Koreou ma jednom poloostrově a v současnosti je hranice mezi nimi nejstřeženější hranicí světa.Je i možné se organizovaně podívat do vlastní demilitarizované zóny v Pchanmundžomu.Příměří bylo uzavřeno mezi KLDR a USA ( jménem OSN) a USA májí odpovědnost za dodržování příměří Jižní Koreou, ale bohužel jsou obě země stále ve válečném stavu.Hovoří se zde korejštinou ( jazykem podobným japonštině ), v Severní Koreji zvanou Čosonmal.Pro přepis korejštiny do latinky se používá nejčastěji McCunův-Reischauerův přepis.Původně se korejština přepisovala čínskými znaky handža, avšak po určitých problémech vzniklo v 15.století korejské písmo zvané hunmindzongum.V minulosti se znaky psaly ve sloupcích zprava doleva, dnes se píšou zleva doprava v řádcích.Díky korejským bojovým uměním obohatila korejština svět o výrazy jako jsou taekwondo a taegon.
Během našeho pobytu jsme měli možnost navštívit i místní geologickou univerzitu a seznámit se s jejími představiteli v čele s panem profesorem Doc.Hyon Ryong Hyon PhD..Pan profesor v roce 1984 pobýval v bývalém Československu a spolupracoval s profesorem Poubou.Nejprve jsme se seznámili s geologickými poměry Severní Koreje, významnými ložisky a nakonec i s mineralogickými sbírkami.Bohužel většina vzorků byla spíše studijního charakteru, pouze několik ukázek bylo estetických a krystalovaných.Univerzitě jsem věnoval malou kolekci z českých lokalit, která bude vystavená v zahraniční sekci těchto sbírek.Do budoucna jsme naplánovali malou spolupráci ohledně výměny vzorků.
Jeden z nejpěknějších výletů byla cesta do dolů ve městě Jangyon v provincii Jižní Hwanghae, kde jsme navštívili kromě dolů i brusírnu drahých kamenů.Po cestě jsme viděli několik dolů ( i na zlato ), ale ty nebylo možné navštívit, protože návštěva nebyla v plánu.Po příjezdu do města Jangyon jsme si nejprve prohlédli brusírnu drahých kamenů, kde pracovalo asi 35 brusičů na moderních strojích a produkce dosahovala až 600 karátů za den.Po pohlídce nám bylo nabídnuto několik " "broušeňáků" k prodeji.Díky tomu, že kvalita brusů byla velmi dobrá a to se týká i kvality a ceny kamenů, nakonec jsme koupili cca 400 karátů včetně asi 36 karátového peridotu tmavě zelené barvy.
Po té jsme pokračovali do nedalekého dolu, seznámili se s geologickou stavbou ložiska, dobývacími metodami a hlavním geologem a inženýrem.Na prostranství kde bylo sídlo dolu byla obrovská deponie vytěžených peridotů, které přímo lákaly " k odebrání".
Po příjezdu na důl, který byl otevřený povrchovým dolem a pokračoval v podzemí dobývací metodou " komorování s pilířem" nám byly rozdány přilby a svítilny.Samou netrpělivostí jsme chtěli vyběhnout z auta, ale najednou jsme se ocitli v podzemí dolu i s mikrobusem.Na místě nám byla předvedena selekce vydobytého materiálu, způsob těžby, dobývací technika, trhací práce a vše co se týkalo dobývání.Stěny komor byly přímo "nacucané" peckami olivínu o velikosti až 50 cm!
A už to nešlo vydržet!Kladivo se poprvé " zakousko" do bazaltu a vytloukl jsem si první vzorek.Sběratelé, kteří jezdí na lokality mi uvěří, že to byla " nirvána".Jinak "olivín" je podobný našemu materiálu z Kozákova či Smrčí, kvalitní " peridoty" se nacházely v prostřední části olivínových pecek.Našel jsem i krystalovaný vzorek, ale jak na potvoru na druhé straně byly velké čisté peridoty a ty nesměly opustit hranice dobývacího prostoru (:-)
Prohlédli jsme si několik pracovišť, odebraly vzorky a podařilo se mi i něco vyfotit.Pak jsme se šli ohřát na obrovskou deponii vytěženého a přebraného materiálu.
Jinak na dole pracuje 470 horníků, denně se prý vytěží na tomto dole cca 200 karátů nejlepší suroviny na broušení, důl byl otevřený před 7 lety a zásoby jsou na 25 let.
Následoval vynikající pozdní oběd u pana ředitele Kim Yong Nam, kterému jsme poděkovali za vzorky, které jsme si vytloukli a mohli ponechat.
Následující den jsme navštívili největší severokorejskou brusírnu drahých kamenů, která se nechází v Pchjongjangu.Pracuje zde asi 130 brusičů a vyprodukuje se zde 15 tisíc karátů za měsíc.V dílnách se pracuje i se stříbrem a zlatem, zhotovují se zde ozdobné předměty a šperky.
V jedné z dílen jsem objevil několik vzorků kamenů, které se lepili do krabic jako suvenýrové kolekce severokorejských kamenů.Jednalo se o korundy, acháty, jade, ametyst, záhnědu, rubelit, safír, amazonit a další.Zasvítili mi očka a vedoucí z dílny vytušil, že bych asi něco "potřeboval".Slíbil mi, že nám něco připraví, protože tyto vzorky nám nemohl poskytnout.A opravdu! Za chvíli jsme byly ve skladu surovin, kde jsme si mohli odebrat několik vzorků.Nejsou to žádné špičky,ale dokumentační vzorky.S panem ředitelem jsme se domluvili na možné spolupráci a dalším postupu při získávání vzorků z různých lokalit.
Závěrem bych chtěl tímto poděkovat našim průvodcům panu Re a An za milou společnost, presidentu a řediteli firmy Korea Jewels Trading Company za vstřícnost při jednání a možné spolupráci v oblasti získávání vzorků, panu Kim Yong Nam za prohlídku dolů a brusírny, panu docentovi z geologického institutu Hyon Ryong Hyon za přednášku a všem ostatním, kteřím nám pomohli při naší první cestě v KLDR.
Tajně doufám, že v budoucnu vám opět přinesu nějaké zajímavosti z lokalit a zajímavých míst z této pro nás tajuplné země.....